Pandemie koronaviru ukončila předčasně sezonu taktéž dorostencům, které před sezonou opustil velký počet hráčů 2002. Trenéři Lukáš Dolejš a Zdeněk Plocha tedy museli před sezonou tvořit nový ambiciozní tým. Letošní nejvyšší dorostenecká soutěž se hrála poprvé košovým systémem, což byla pro všechny velká změna. Sezóna nezačala pro naše hráče nejlépe. Postupem času se především dobrou prací na tréninku výkony a výsledky zlepšovaly. Během sezóny kluci sehráli velmi vyrovnané zápasy s velkými favority Florbal Chodov, Panthers Praha i FBŠ Slavia Plzeň a přece jen základní část zakončili v 1. výkonnostním koši a v 1.kole play off měli narazit na rivaly ze Strakonic. Ke zhodnocení sezony jsme si pozvali hlavního trenéra Lukáše Dolejše.

 Jak celkově hodnotíš sezonu?

Sezonu, i když byla zkrácená, hodnotím velmi pozitivně. Nezačala nám úplně šťastně, protože jsme měli hodně zraněných hráčů, ale postupem času se vše dostávalo do správného tempa a kluci odváděli velmi kvalitní výkony. Velmi pozitivně hodnotím, že jsme měli dvě družstva v této kategorii a to se odrazilo na zápasovém vytížení všech hráčů, což je velmi důležité pro jejich růst.

Jaké cíle jste si stanovili před sezonou a podařili se naplnit?

Na začátku jsme měli více cílů. Ten hlavní byl zapojit co nejvíce kluků do soutěžních zápasů. A to se nám povedlo v první lize u dorostu A i ve 2.lize u dorostu B. Dalším cílem bylo nachystat tak kvalitní přípravu, aby kluci z ní mohli těžit co nejdéle. To se myslím taky povedlo a všichni hráči si uvědomili její důležitost nejednou během sezony. Jedním z hlavních cílů bylo také zapojovat některé hráče do vyšší kategorie tedy do 1.ligy juniorů. Moc mě potěšilo, že kluci se brzy rozkoukali a někteří se stali pilíři juniorky. Po té mimosportovní stránce se mi moc líbilo, že kluci vytvořili skvělou partu a táhli za jeden provaz po celou sezonu. To je v našem klubu také velmi důležité.

Jak moc mrzí předčasné ukončení sezony před play off?

Tohle mě opravdu mrzí, ale bohužel nedalo se dělat nic jiného. Pořád je zdraví důležitější než sport. Dostali jsme se do play off a v něm už neodehráli ani minutu. Měli jsme soupeře, který byl k poražení a my jsme se mohli dostat mezi 24 nejlepších celků v republice. Je to veliká škoda, ale nic nenaděláme a florbalová kola se točí nadále.

Během sezony se dařilo zapracovávat do týmu několik starších žáků.
Jak jste s tímto spokojeni?

Tahle věc mě také velmi těší. Ve starších žácích se ukázalo dost hráčů, kteří velmi dobře zvládli nastoupit v první lize dorostenců, ale i kluci kteří velmi dobře odehráli zápasy za dorost B. Tohle je velmi důležitá věc a jsem moc rád, že kluci můžou takto sbírat velmi bohaté zkušenosti o kategorii výše. Je to jeden z našich cílů takto hráče posouvat a bude se to dít i v nadcházející sezoně.

Vyzkoušeli jste si oba výkonnostní koše. Jak moc velké byly rozdíly
mezi jednotlivýmu celky?

Myslím si, že rozdíl v kvalitě byl vcelku velký. Jsem moc rád, že jsme byli výkonnostně někde uprostřed a tudíž mohli vyzkoušet oba koše. Odehráli jsme hodně kvalitních zápasů především s Chodovem, ale také se Slavií Plzeň či pražskými Pantery. Na druhou stranu jsme si vyzkoušeli hrát i proti slabším ,kde jsme zase mohli zkusit jiné herní varianty. Jsem moc rád, že košový systém se může hrát. Přináší to spoustu atraktivních a zajímavých zápasů.

Jak moc složité bylo kluky motivovat při zápasech se dvouciferným skóre?

Odehráli jsme několik zápasů, kdy bylo skóre v náš prospěch opravdu vysoké, zejména proti FBŠ Plzeň, Strakonicím a Meťáku České Budějovice. Tyto zápasy byly opravdu těžké. Zejména v tom, že jsme museli pořád útočit do zatažené obrany. V těchto zápasech jsme si vyzkoušeli hru na jiných postech, hráči dostávali jiné taktické úkoly, které museli plnit každé střídání. V každém takovém to zápase jsme se snažili pro každého hledat individuálně rozvojovou věc, která by ho i v těchto zápasech rozvíjela.

V jakém složení funguje váš realizační tým? Jsou ve vašem týmu
nějací skutečně talentovaní hráči, na které by se fanoušci měli v
příštích sezonách soustředit?

Hlavním trenérem jsem byl já. Mým asistentem, bez kterého bych si veškerou činnost vůbec nedovedl představit, byl Zdeněk Plocha. Se Zdendou už fungujeme dlouhá léta a jsem moc rád, že to takto funguje. Navzájem se doplňujeme a myslím si, že se to velmi odráží na vývoji našich svěřenců. Těch talentovaných hráčů je v dorostu hodně. Někteří udělali výrazný skok, někteří soustavnou prací na sobě se posouvají neustále vpřed. Nebudu a ani nechci jmenovat. Přijďte se na tribunu podívat a věřte, že kolikrát budete udiveni, co ti kluci v patnácti, šestnácti letech už dovedou.

Lukáši, děkujeme moc za rozhovor a ať je příští sezona minimálně stejně úspěšná!

-cer-