156_20260514_135515.jpg

Pokud holky vydrží pracovat, může mít tenhle tým opravdu skvělou budoucnost, říká trenér juniorek David Prokop

První sezonu ve 2. lize má za sebou tým juniorek. Sezonu, která přinesla spoustu změn, nových zkušeností, ale i povedených momentů. Došwhačky totiž dokázaly vybojovat třetí místo a během sezony trápily i favoritky celé soutěže. Co nejstarší dívčí tým klubu v sezoně nejvíce trápilo, v čem se naopak posunul a jaké jsou plány na další měsíce? To vše prozradil v rozhovoru hlavní trenér David Prokop.

Davide, máte za sebou první sezonu v juniorkách. Jak se za ní zpětně ohlížíš?

Už před sezonou jsem očekával, že nebude úplně jednoduchá a bude potřeba hodně trpělivosti a úsilí. Čekala nás částečná přestavba týmu, některé hráčky odešly, nové zase přišly a před námi byla výzva znovu vytvořit skvělou partu a fungující tým, který bude schopný čelit vyspělejším soupeřům v juniorské kategorii. To se nám podle mě povedlo na jedničku. Nové holky okamžitě zapadly a myslím, že v týmovosti a v tom, jakou partu jsme vytvořili, se nám může rovnat málokdo.

Jsi spokojený se třetím místem? Co bylo před sezonou hlavním cílem?

Naším cílem zprvu nebylo konkrétní umístění. Chtěli jsme vytvořit vhodné prostředí pro rozvoj hráček, pilovat jejich nedostatky a vytvořit silnou partu, která to v budoucnu zužitkuje nejen v juniorkách, ale třeba jednou i v ženách. Postupem času nás holky začaly pozitivně překvapovat, výkony se zlepšovaly a řekli jsme si, že bychom mohli zabojovat o druhé nebo třetí místo. To se nakonec povedlo, takže třetí příčka je pro nás určitě úspěch. Do další sezony už ale možná budeme pokukovat ještě výš.

Tým prošel před sezonou i během ní změnami. Jak těžké bylo, aby si vše sedlo?

V létě jsme museli řešit několik nečekaných odchodů, jejichž dopad se nám naštěstí podařilo zmírnit. Přivedli jsme čtyři nové hráčky – jednu z mládežnických kategorií, jednu z Týna nad Vltavou a dvě úplně nové, florbalem nepolíbené hráčky. I přes tyto změny si všechny rychle našly své místo v kolektivu a dnes už bych ani nepoznal, že jsou v týmu nové.

Byly během sezony momenty, které byly pro tým velmi těžké?

Určitě ano. Nejtěžší bylo vždy zvládnout nějakou porážku nebo špatný výkon. Dívčí florbal je v tomto hodně emotivní a holky si často berou některé věci více k srdci. Občas to bylo těžké i pro nás trenéry. Samozřejmě přišla i herní krize, ne vždy jsme se dokázali dostat do zápasu podle představ, ale to k sezoně patří. Důležité je umět se z těch situací zvednout a pokračovat dál.

Je pozitivem i to, že holky dokázaly potrápit favority soutěže?

Rozhodně. Právě tyhle zápasy nám daly asi nejvíce, a to jak po herní, tak po psychické stránce. Když vidíte, že dokážete trápit týmy, které jsou papírově o několik úrovní výš, dodá vám to sebevědomí a ukáže směr, kterým se můžete dál posouvat. Pokud holky vydrží pracovat, může mít tenhle tým opravdu skvělou budoucnost.

Na čem bude potřeba nejvíce zapracovat do dalších let?

Nevýhodou našeho týmu je, že většina hráček hraje florbal teprve pár let, takže jim občas chybí základy, které se běžně učí v nižších kategoriích. Na druhou stranu je vidět obrovská chuť se zlepšovat, a to mě moc těší. Velkým tématem je také kondice. Většina holek je věkově ještě v dorostu a hrát soutěž systémem 3x15 minut proti juniorkám je náročné. Myslím, že jsme trochu podcenili minulou letní přípravu a občas jsme na to dopláceli. Nejvíce ale musíme pracovat s hlavou. Holky se musí naučit vystoupit z komfortní zóny, zvládat těžké situace a nevnímat jen negativa. Věřím ale, že to zvládnou, protože zlepšení je vidět u všech hráček.

Přesunul ses jako trenér do dívčí složky. Jak to vnímáš?

Byl to pro mě obrovský skok. Přijít od přípravky jako asistent trenéra a dělat hlavního trenéra juniorek nebylo jednoduché. Nejtěžší bylo asi uvědomění, že jako hlavní trenér nesete kompletní zodpovědnost za organizaci, fungování týmu i administrativu. Velkou změnou byla také adaptace na ženský florbal. Je tam úplně jiná mentalita, komunikace i přístup než u kluků. Naštěstí mi hodně pomohlo vedení klubu i zkušenosti, které sbírám v ženské složce Prague Tigers. Pro mě osobně je to ale obrovská výzva a zároveň skvělá zkušenost.

Jaký je plán na další měsíce?

Čeká nás Brno Open Game, kde chceme sbírat další zkušenosti, a potom hlavně náročná letní příprava zakončená soustředěním na konci srpna. Chceme zapracovat na kondici, obratnosti, síle i herních dovednostech, ale zároveň hodně i na psychické odolnosti.

Můžeme očekávat nějaké změny v týmu?

Něco se určitě chystá. Možná přijdou i nějaké nové posily, ale to si zatím necháme jako překvapení do začátku nové sezony.