Lukáši, rok 2025 je za námi. Jak bys ho celkově zhodnotil z hlediska fungování klubu? Podařilo se splnit cíle, které jste si stanovili?

Rok 2025 se vlastně skládal ze dvou půlsezon a cílů jsme měli hned několik. Víceméně se je podařilo naplnit. Z hlediska sportovní stránky se nám daří držet mládežnické kategorie v nejvyšších krajských soutěžích, což je pro nás hodně důležité. Dorost hraje nejvyšší celostátní soutěž, krásně se nám rozšířily dívčí kategorie. Dali jsme si za cíl mít ve většině kategorií více než dvacet dětí, což se nám až na jednu výjimku podařilo. Co se povedlo méně, tak to byl sestup A-týmu z Národní ligy do divize a u juniorů letos hrajeme 2. ligu. Naopak z manažerského pohledu bylo hlavním úkolem udržet finanční stabilitu klubu – a to se povedlo.

Co tebe osobně v roce 2025 ve fungování klubu nejvíce potěšilo?

Těch věcí je opravdu hodně. V první řadě mám radost z toho, že k nám stále přicházejí noví členové. Beru to jako odraz dobré práce všech lidí v klubu. Obrovskou radost mi udělal rekordní ročník našeho příměstského tábora Došwiháček.  Těší mě, že i když už nás je přes 250, pořád jsme dobrá parta. Velkou radost mám také z rozvoje dívčí složky a ze spolupráce s městem i našimi partnery. Prostě se pořád něco děje – a to je náš hnací motor.

Pojďme k A-týmu. Po sezoně temna a sestupu z Národní ligy se teď klukům v divizi velmi daří. Jak bys jejich působení zhodnotil?

Rok 2025 byl i tady rozdělený na dvě poloviny. Ta první, sestupová, byla extrémně těžká a všichni jsme ji prožívali hodně špatně. Po sestupu do divize chvíli trvalo, než jsme se znovu nastartovali, ale teď to vypadá velmi dobře. Věřím, že se zase budou dít velké věci.

Jsi i členem realizačního týmu. Jak těžké byly momenty po sestupu? Bylo těžké tým znovu nastartovat?

Bylo to hodně těžké. Myslím, že všichni, včetně mě, jsme si prožili asi nejtěžší chvíle svých kariér. Dlouhodobě se nedařilo, bylo hodně faktorů, které nás táhly dolů. Spousta hráčů i členů realizačního týmu přemýšlela, jestli vůbec jít dál. Po posledním zápase bylo hodně smutno. Postupem času si ale všichni začali uvědomovat, že florbal mají rádi. Po malých krůčcích jsme se začali vracet zpátky, to se povedlo. Rozdíl je vidět na první pohled – na trénincích i v zápasech. Kluky to zase baví, těší se na každý trénink i zápas. To je alfa omega všeho. Jak jsem řekl, chvíli to trvalo a museli jsme tomu trochu pomoct, ale dneska znovu vidím partu, která drží při sobě a chce něco dokázat. Je to zase to došwihácké áčko, které známe z dřívějška.

Jakým směrem by sis přál, aby se A-tým do budoucna ubíral?

Základ je jednoduchý – aby nás to bavilo a florbal nám dělal radost. Pokud tohle funguje, tak přijdou i sportovní výsledky. Ty vidíme aktuálně, kdy jsme na prvním místě tabulky. To, že nám divize může být za chvíli málo, se klidně může stát. A my se budeme chtít vrátit tam, kam si myslím, že patříme. 

V A-týmu dostávali vždy prostor odchovanci. Jak vidíš návaznost do dalších let? 

Je to jedno z našich hlavních pravidel. Odchovanci mají tvořit základ mužské kategorie. Samozřejmě to nejde stoprocentně a občas je potřeba se poohlédnout po posilách, ale nikdy nechceme postavit tým jen z cizích hráčů a tvrdit, že je to Milevsko.U juniorů jsou hráči, kteří mají potenciál prosadit se v áčku, někteří už si to vyzkoušeli. Musí ale ještě zapracovat hlavně na vlastní morálce a nastavení. Je potřeba, aby naši junioři doplňovali A-mužstvo. Zdravá konkurence je základní princip zlepšování výkonnosti všech a my se tím dlouhodobě řídíme.

Když se podíváme na mládež, tak které kategorie bys vypíchnul, že mají za sebou úspěšné období? 

Práce s mládeží je u nás dlouhodobě na prvním místě, to tak zůstane. Chceme vychovávat nejen dobré hráče, ale hlavně také skvělé lidi. Zároveň chceme dávat prostor i těm, kteří berou sport hlavně jako zábavu. Těžko vypíchnout jednu kategorii. Od starších žáků dolů se všechny pohybují na špičce krajských soutěží, juniorky se velmi dobře drží na čelních místech své ligy. Všechny kategorie jdou správným směrem.

Sport v Milevsku obecně roste. Jak důležité je držet krok s ostatními kluby, kteří v minulém roce zaznamenali úspěch? 

Já bych tu otázku otočil. Jsem rád, že ostatní kluby zachytily tempo a drží krok s námi. Sport v Milevsku se výrazně zvedl, kluby pracují aktivněji a kvalitněji, přibývají noví členové. Je skvělé, že si to uvědomuje i město a sport podporuje. Na velikost Milevska je to opravdu výjimečné. Byl bych rád, aby každý klub přicházel s vlastními originálními projekty, jak sport dál posouvat.

S jakými cíli vstupujeme do roku 2026?

Cíle zůstávají podobné. Chceme stále vytvářet prostředí, kde se budou lidé cítit dobře a budou spokojení. S rostoucí členskou základnou je to složitější, ale zatím se nám to daří. Chceme dál posouvat sportovní úroveň, udržet manažerskou stabilitu a přivádět nové členy. Ukazovat dětem i dospělým, že sport je nedílnou součástí zdravého života a že se u něj dá skvěle bavit. Rok 2026 je navíc rokem voleb a přál bych si, aby sport zůstal pro město jednou z hlavních priorit.

Na závěr – jaký vzkaz bys chtěl poslat všem fanouškům a činovníkům Došwihu?

V první řadě bych chtěl všem poděkovat. Za podporu, bez které bychom neexistovali. Za nadšení, které dávají do klubové práce. Za fandění, bez kterého bychom byli mnohem slabší. Děkuji za všechno, co našemu klubu pomáhá jít pořád dopředu. A hlavně přeji všem pevné zdraví a úsměv na tváři.