Nejmladší tým v lize, nejmladší kapitán. Odchovanec Adam Černý dostal před uplynulým ročníkem důvěru od spoluhráčů, aby přebral volné místo kapitána mužského áčka po Jakubu Mrzenovi. Stále ještě dvacetiletý útočník byl stabilním členem týmu, vynechal pouze dva duely a bodově přispěl pětačtyřiceti body k povedené sezoně. Jak se zpětně ohlíží za prvním odehraným ročníkem v Divizi, jak se mu daří kloubit studium s aktivním hraním či jak hodnotí sezonu starších žáků, které vedl v uplynulé sezoně? To jsme zjišťovali v tradičním posezónním rozhovoru.

Adame, máte za sebou první celý odehraný divizní ročník. V sezoně jste postupem času měnili cíle z pozice ve středu tabulky v útok na play-off, šel tým tedy herně nahoru?
Rozhodně. Na začátku sezony jsme nevěděli vůbec vlastně, co očekávat od sezony. Věděli jsme, že tým má sílu, neměli jsme však téměř možnost poměřit se s divizní elitou, jelikož v předchozí sezoně jsme odehráli pouze pět duelů, to nám moc neukázalo. Sezonu jsme začali výhrou nad silným Pískem, což nám vlilo novou krev do žil. Výrazným faktorem podle mého byl příchod Máry Jiříka do klubu. Dodal naší hře nějakou tvář, začali jsme vše pilovat na tréninku a postupně jsme to přetavovali v zápasech. Bohužel na podzim přišly zbytečné ztráty s ligovými outsidery a nám se play-off vzdálilo. Vše nabralo správný směr od předvánočního duelu v Plzni, kde jsme získali důležité body. Od tohoto momentu si vše sedlo a my se začali přibližovat. Je velká škoda, že jsme to nakonec nedokázali dotáhnout do finiše. I tak to byla skvělá jízda, kterou jsem si užil.

Čím si vysvětluješ ztráty se slabšími soupeři. Podcenění?
Myslím si, že o podcenění určitě nešlo. V té době jsme byli stále v Divizi nováček, tudíž jsme si nemohli moc vyskakovat. Hrála v tom řada okolností. První byla určitě řada nemocí, stále nás trápily karantény či nějaké angíny, takže jsme se nedokázali sejít. Úroveň Divize je kvalitní, proto bylo těžké jezdit v nízkém počtu. Zároveň řada hráčů ještě hrála za juniory, tudíž v některých zápasech jim už nezbývaly síly. Užší kádr nás sužoval, věřím, že to v nadcházející sezoně bude jen lepší.

Před sezonou ses stal kapitánem týmu. Často si musel krotit horké hlavy z řad některych spoluhráčů, jak se ti to dařilo?
Není to rozhodně snadné. Vím, že mám v týmu nějaké vůdčí postavení, které bylo před sezonou upevněno zvolením do kapitánské funkce. Bylo to pro mě něco nového, ze začátku jsem se s tím hodně sžíval. Je pravda, že i já jsem v zápase často horká hlava. Do každého zápasu jdu s velkým odhodláním zvítězit, vždy chci nechat na hřišti vše a pomoci týmu k úspěchu. V uplynulé sezoně jsem se však snažil své emoce brzdit a být naopak oporou pro spoluhráče. Byla to pro mě skvělá zkušenost a klukům děkuji za jejich spolupráci během sezony. Byla mi čest být kapitánem takového týmu.

Bodově ses přičinil pětačtyřiceti body, ovládl si produktivitu. Spokojenost z tohoto pohledu?
Asi ano. Bodů ale mohlo být určitě více, vždycky to může být ještě lepší. Jsem ale rád, že jsem nějak naplnil, co se ode mě čeká, to je sbírání bodů, ať už tvorbou hry v podobě asistencí nebo střílení branek. To že jsem v bodování nahoře mě samozřejmě těší, ale pokud bychom hráli play-off a mně se tolik nedařilo bodově, tak to rozhodně vyměním. Týmový sport je vždycky o týmovém výsledku. Vím, že mám ve své hře řadu nedostatků, na kterých chci zapracovat a v příští sezoně klidně číslo ještě vylepšit.

V sezoně se vám rozšířil realizační tým o Marka Jiříka, jak vnímáš jeho přínos a roli?
Jak jsem říkal, jeho příchod pro klub hodně znamená. Na Márovi je vidět, že dřív působil aktivně jako hráč. Velmi dobře vidí hru, dokáže dobře navnímat styl soupeře a připravit nás na něj. Má jednoznačný styl, který chce praktikovat, který se mně osobně hodně líbí. Doufám, že v nové sezoně na to navážeme a budeme diváky na tribunách bavit florbalem, to je přece nejdůležitější.

Kromě jiného působíš v klubu také jako trenér, v uplynulé sezoně jsi vedl starší žáky. Jak si byl spokojen s průběhem sezony.
Pokud hodnotím tým modrých, se kterými jsem absolvoval turnaje, tak to bylo jako na houpačce. Měli jsme turnaje, které se nám povedly, naopak jsme odehráli také turnaje, kdy jsme v zápasech nehráli dobře. Důležité však bylo, že i díky velkému srdci a bojovnosti kluků jsme se dokázali držet většinu času v elitním výkonnostním koši a sehráli jsme díky tomu řadu kvalitních zápasů s nejlepšími týmy v kraji, to rozhodně kluky někam posunulo. Byl i vidět herní proces na klukách, což nás těší více. Přeci jen v této kategorii by neměly být výsledky hlavní alfa omegou. Moc mě také těší, že naskočila mezi staršími kluky i řada hráčů ročníku 2008, jež si díky tomu vyzkoušeli těžké zápasy. Věřím, že to kluci zužitkují i v nadcházející sezoně. Kaňkou na sezoně je však to, že jsme na několik zápasů odjížděli v nízké počtu hráčů. Karantény, nějaké další nemoci či jiné důvody nám trochu bránily v rozletu, to bude potřeba do příštího ročníku změnit.

V klubu ukončil své působení po sezoně Zdeněk Dušek, se kterým jsi v posledních ročnících působil na lavičce. Jak moc tě mrzí, že končí tahle spolupráce?
Mrzí to opravdu velmi. Zdenda si mě vytáhl, když jsem byl úplný začátečník. Viděl ve mě zřejmě potenciál a od začátku působil jako můj takový mentor. Měli jsme na věci shodné názory, což nám pomohlo ve spolupráci. Zdenda je opravdu velký odborník, opravdu hodně mě toho naučil. Jeho styl trénování a přístupu byl opravdu profesionální. Hráči ho měli moc rádi, chápu však jeho rozhodnutí. Ve sportovním prostředí působil opravdu dlouho, má právo odpočinout si. Ještě bych mu tímto směrem moc poděkoval za vše a budu rád, když zůstaneme v kontaktu i nadále.

Jaký čeká program starší žáky v nejbližší době?
Aktuálně má tým volno, po sezoně jsme trénovali v plném proudu, volno si aktuálně zaslouží a mohou si užít prázdniny. Hráči se určitě rozjedou o prázdninách pryč, tudíž by to ani početně nedávalo smysl. Plnohodnotnou přípravu na nový ročník rozjedeme soustředěním, které je naplánováno v srpnu. Poté se vrátíme do svého režimu. O prázdninách máme však v plánu uskutečnit nějaké bonusové tréninky, o tom se hráči dozvědí v klubové sekci. Těším se na další spolupráci s nimi.

Nedávno klub oslavil desetileté výročí, jak ty vzpomínáš na své začátky?
Je neskutečné, jak to uteklo. Stále mám v živé paměti, jak se mamka dozvěděla, že v Milevsku bude probíhat florbalový nábor. Rozhodoval jsem se v té době jestli zamířím do Tábora či do Milevska, jelikož to mám ze své domoviny na půl cesty. Nakonec jsem se rozhodl pro Milevsko a udělal jsem dobře. Ze začátku jsem bral florbal spíše jako doplňkový sport k fotbalu, postupně mě však začal bavít víc a víc. Byla to skvělá parta, a když jsem se musel rozhodnout co budu dělat, tak zvítězil florbal. Klub ušel obrovský kus cesty, stal se z nás silný regionální klub, na který slyším chválu ze všech stran. Během těch let jsem nasbíral spoustu skvělých zážitků, zkušeností a úspěchů. Věřím, že však nejsou poslední a nějaký ten úspěch si připíšeme i v mužské kategorii.

Víme o tobě, že při studiu kloubíš několik dalších brigád ze sportovního prostředí, prozraď nám, kde všude inicialy AČ pod příspěvky můžeme najít?
Je toho slušná řádka (smích). Hlavně však působím jako redaktor Českého florbalu, kde jsem se už propracoval k nejdůležitějším tématům a vytvářím mimo jiné rozhovory s nejdůležitějšími osobnostmi florbalu u nás. Dále mě poté najdete také na klubovém webu extraligového českobudějovického Motoru, kde mě práce také moc baví. Vždy jsem se chtěl chytit v nějakém klubu na vrcholové úrovni, což se mi teď podařilo. Právě odtud poté moje články odebírají českobudějovické zpravodaje typu Budějovická drbna. Mám rozjeté i další projekty, ale tohle jsou ty největší. Rozhodně se nenudím (smích).

Jak se ti daří kloubit školu a florbal? Přeci jen vysokou školu v Milevsku bohužel nenajdeme.
Samozřejmě to není jednoduché. Studuji na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích na Pedagogické fakultě aprobaci Český jazyk a zeměpis. Škola a brigády zabírají spoustu času. I po těch deseti letech mě však stále velmi baví a naplňuje, proto si vždy najdu na tréninky čas. V úvodním roce mého studia bylo však velmi těžké dojíždět v týdnu na tréninky zpět do Milevska. Věřím, že v sezoně nadcházející se mi vše povede vyřešit. Myslím si, že pokud člověk chce, tak se vše dá vyřešit.

Adame, děkujeme za rozhovor. Ať se Ti daří na všech frontách!