V sobotu 27. září vyrazí poprvé do boje také mužský B-tým. Nově složená rezerva A týmu vstupuje do nové sezony s jasně definovaným cílem – dát prostor mladým hráčům a připravit je na přechod do mužské kategorie. O ambicích, konceptu, založení C-týmu nebo také o nové trenérské roli Martina Koukola v B-týmu čtěte v dnešním článku.
Jako již tomu tradičně před startem florbalových mistrovských klání bývá, poslední srpnové víkendy patří pohárové soutěži. Jinak tomu nebylo ani letos, kdy milevští netrpělivě vyhlíželi svého soupeře pro druhé kolo vyřazovací fáze.
Dnes jsme si pozvali na krátký rozhovor hlavního trenéra mladších žáků, Pavla Kotheru, aby zhodnotil uplynulou sezónu.
K mikrofonu jsme si přizvali jednoho z trojice trenérů elévů, Standu Dvořáka, aby nám zhodnotil uplynulou sezonu.
Minipříravka je u nás v klubu tou nejmenší kategorií, kde velmi často u dětí dochází vůbec k prvnímu kontaktu s kolektivním sportováním, a právě proto je pro náš klub tato kategorie velmi důležitá. Více nám už ale prozradí hlavní trenér Jakub Mrzena.
Ahoj Kubo, vítám tě u našeho rozhovoru, který začneme rovnou první otázkou:
Cílem naší minipřípravky je především vzbudit u dětí radost z pohybu a naučit je základním sportovním dovednostem formou her. Nejde nám o žádné florbalové výkony a výsledky, ale o to, aby si děti sport oblíbily, naučily se vnímat kolektiv a postupně se učily spolupráci i disciplíně. Věříme, že když si děti už od malička vytvoří pozitivní vztah ke sportu, vydrží u něj i v dalších letech – ať už u florbalu, nebo kdekoliv jinde. To vnímám osobně jako to hlavní poselství.
Nedokážu posoudit situaci ve větších městech, ale u menšího města s širokou nabídkou sportovních oddílů jako je Milevsko, je to dle mého téměř nutnost. Minipřípravka je obecně výborný způsob, jak zapojit do klubu děti už od útlého věku a dát jim pevné sportovní základy. V tomto věku se pohybové schopnosti dětí rozvíjejí nejrychleji a všesportovní příprava se jim pak bude hodit v dalších letech. Z hlediska dlouhodobého rozvoje klubu je to pro nás navíc obrovský přínos. Děti si na prostředí v klubu zvyknou, navážou přirozené vazby s trenéry i mezi sebou a zároveň se tím vytváří základna, ze které klub čerpá v navazujících kategoriích.
Tréninky máme postavené především na pohybových hrách, soutěžích a jakýchkoliv dalších aktivitách, kde je zakomponován pohyb a děti zaujmou. Děti si při hrách ani nevšimnou, že vlastně trénují a nenásilnou formou tedy pracujeme na rychlosti, koordinaci, obratnosti, síle i týmové spolupráci – zkrátka na všem, co děti v tomto věku potřebují. Florbalové prvky zařazujeme dá se říci jen okrajově, maximálně tak čtvrtinu z celkového času tréninku. Děti si tak velmi postupně zvykají na florbalovou hůl, míček, a učí se základům. Ty děti, které florbal jako hra chytne a chtějí s florbalkou trénovat více, pak postupně zapojujeme do tréninků přípravky, i když jsou věkem stále minipřípravkáři.
Ano, letos jsme odehráli osm turnajů – každý měsíc od října do května jeden. Všechno je samozřejmě uzpůsobené věku dětí, takže turnaje jsou hlavně o zážitku a o radosti ze hry. Výsledky sice vůbec nesledujeme, ale emoce jsou opravdové – radost, když dají gól, a klidně i malá slzička, když to nepadne. Pro spoustu z dětí to jsou úplně první sportovní zážitky mimo trénink a měly možnost poznat atmosféru turnaje a taky zažít, jaké to je reprezentovat svůj klub.
Děkuji ti moc za tvůj čas a přeji mnoho šťastných dětí na tvých trénincích, na které je radost pohledět!
Došwihácký redaktor