Došwich se hýbe, Došwich pomáhá.

Vnitřní sportoviště jsou stále uzavřená, nemůžeme se potkávat na trénincích a poměřovat své síly proti svým rivalům v zápasech, to přece všichni nejvíce milujeme.  I přesto klub nelení a trenéři jednotlivých kategorií připravují během vynucené pauzy pro své svěřence kromě klasických online tréninků také další zajímavé výzvy jako třeba hledání tajemné skříňky nebo cestu na kolem světa či na Měsíc. Klub již několik víkendů po sobě připravuje pro celé rodiny také víkendové aktivity. Vše odstartovaly Došwihácké stezky, fáborkovaná a orienťák, při kterých zúčastnění odhalovali skrytou tajenku. Úspěšní řešitelé byli poté vždy zařazeni do slosování o vitamínové výhry. Losování výherců proběhlo při Došwiháckých aktualitách, které se konají každé pondělí v 19 hodin.

„Všechny akce se rychle uchytily a dokonce lidé kvitují, že i přes horší počasí, které nás také potkalo, šli díky klubovým výzvám a dobrodružným procházkám ven. Člověka potěší, že energie tomu obětovaná má ten správný smysl. Stále se snažíme, aby každý víkend nebyl stejný a chceme také lidem ukázat krásy okolní přírody nedaleko za městem, “ vysvětluje manažer klubu Jaromír Hrůza.

Pohybem k adopci!

Prozatím nejvýznamnější aktivita proběhla o uplynulém prodlouženém velikonoční víkendu. Klub zasáhla realita v zoologických zahradách, kde prakticky půl roku nemají důležité příjmy ze vstupného, které činí nemalý podíl rozpočtu na ošetřovné a potravu zvířat, proto se klub rozhodl využít peníze z dobrovolného vstupného, které nenašly v této sezóně uplatnění a věnovat je na adopci zvířete v Zoo Tábor. Po dohodě ve spolupráci se Zoo Tábor jsme vybrali samce rysa karpatského jménem Petr (na obrázku).

Naším cílem bylo zapojit do této akce opravdu každého, a tak bylo úkolem nasportovat co nejvíce kilometrů, protože také chceme, aby lidé nezapomínali na každodenní sportování a mohli jsme všichni brzy bez omezení sportovat, hýbat se a tím se nejvíce odvděčit tělu za útlum pohybu, který je předzvěstí obézního pekla plného zdravotních problémů. Podstatou bylo doložit záznam aktivity z aplikace a klub takto za každý kilometr věnoval pět korun na pomoc právě vybranému zvířeti. Každý z členů měl tak osud adoptivní částky ve svých rukou. Mezi dlouhodobá klubová hesla patří „Došwich se hýbe a Došwich pomáhá“ a to se povedlo na jedničku. Během tří dnů se adopce zúčastnilo 109 členů a rodinných příslušníků, kteří nasportovali úctyhodných 1286 kilometrů! Znamená to, že klub přispěje na adopci 6 430 korun, fantastické číslo! Navíc brzy budou mít všichni možnost adoptovaného samce rysa karpatského dojít do Zoo Tábor navštívit a podívat se, jak se mu daří, což je určitě super tip výlet.

„Moc mě těší, že se postupně zapojuje stále více členů, u některých se to dokonce stalo víkendovou pravidelností. Počet 109 zúčastněných je fantastické číslo, o kterém se nám ani nesnilo. Moc děkujeme všem a věříme, že účast na dalších aktivitách, které připravujeme, bude minimálně stejná jako na dosavadních výzvách, “ dodává na závěr Jaromír Hrůza.

-cer-

Klubový patriot Vladimír Šimák: S klukama se snažím držet krok, co to jde

K dalšímu rozhovoru jsme si přizvali jednoho z největších patriotů našeho klubu. V milevském florbalovém klubu účinkuje od jeho počátku, momentálně je brankářem mužského béčka. Řeč je o Vladimíru Šimákovi, který svým přístupem jde příkladem o mnoho let mladším spoluhráčům.

Vláďo, jak proběhl tvůj první kontakt s florbalem?

S florbalem jsem začal před lety v Chyškách. Vozil jsem tam své syny na kroužek a občas jsme si zahráli v místní tělocvičně. Chytlo mě to a drží mě to do teď.

Na to chci navázat. Oba dva tvoji synové hrají nebo hráli florbal. Přivedl jsi kluky k florbalu nebo si cestu k florbalu našli sami?

K florbalu se kluci dostali víceméně sami. Oba začali hrát na základní škole v Chyškách. Na doporučení pana učitele Fuky jsem je vzal do milevského klubu, kde se oba uchytili.

Tvůj mladší syn Petr je jedničkou juniorského týmu. Jaké to je dělit se o
tréninku spolu o post mezi tyčemi, jak probíhá komunikace mezi vámi?

S Petrem se dost hecujeme, ale zároveň i povzbuzujeme. Komunikace na hřišti je podobná té jako doma. Já stále mluvím, ale nikdo neposlouchá (smích).

Petr si prožil premiéru v mužském áčku v posledním zápase před přerušením soutěže s Rokycany.  Ty jsi svému synovi kryl záda z
lavičky. To muselo být velké zadostiučinění po dlouhých letech být
spolu v zápase jako tandem, že?

Pro Petra to byla v jeho věku obrovská zkušenost. Pro mě to byl určitě velký zážitek, být s ním v takovém zápase a zároveň jsem byl rád, že jsem mu mohl pomoci a dodat mu sebevědomí. Jsem rád, že se utkání zvládlo a vysoko se vyhrálo.

Momentálně je soutěž již několik měsíců přerušená. Chybí ti florbal?

Je to bláznívá doba. Určitě mi florbal moc chybí. Snad se to dá brzy do pořádku a vrátíme se na palubovky.

Jak se ti daří skloubit florbal společně s prací a s rodinou? Je u
tebe známé, že tréninky absolvuješ v plné míře a navíc nechybíš ani na žádném zápase či pořádání.

Často je to opravdu těžké, po náročné celodenní práci se mi občas samozřejmě nechce, ale to je samozřejmé. Doma je to jednodušší z toho důvodu, že se synem Petrem jedeme oba dva na tréninky. Musím velice poděkovat manželce, že nám se synem vše toleruje. Prodělal jsem zdravotní problém a z toho důvodu mi byl doporučený pohyb. Rád hraji i pořádám, jsem rád, že klubu mohu alespoň nějak pomoci.

Stále držíš krok s věkově mladšími hráči. Jaký je tvůj recept na florbalovou dlouhověkost?

S klukama se snažím držet krok, co to jde. Je mi jasné, že to bude čím dál tím horší, ale dokud to jde, tak jdu do všeho naplno.

Jak tě berou mladší kluci v kabině? Jak k tobě přistupují?

V kabině máme skvělou partu, ne nadarmo se říká, že parta dělá úspěchy. S mladšími kluky mám dobrý vztah, navzájem se respektujeme a myslím si, že i rozumíme. Je tedy pravdou, že jejich řeči už občas tolik nerozumím (smích).

V klubu působíš již několik let. Jak vidíš vývoj našeho klubu svýma očima?

Je parádní vidět, jak se klub neustále rozrůstá, kolik nových kluků a holek se celého procesu účastní. Tímto směrem bych chtěl vyzdvihnout poklonu všem trenérům a dalším činovníkům klubu, jak ho posouvají.

Jsi pravidelným divákem zápasů mužského áčka. Co říkáš na progres, který naše nejstarší kategorie během několika sezon udělala, když se dokázala prokousat z nejnižších soutěží až do celostátní DIVIZE?

Rád chodím kluky sledovat, moc pěkně se na to kouká. Tým si prošel od počátku velkým progresem. Již se zapojují odchovanci a je to znát. Myslím si, že v DIVIZI patří do horních pater tabulky.

Ty působíš jako hráč v mužském béčku. Je něco co bys klukům vzkázal na dálku?

Určitě bych chtěl mým spoluhráčům vzkázat, ať přečkají tuto dobu se svými blízkými, potrénují a těším se na ně opět na palubovce.

Sleduješ florbalové dění i mimo náš klub?

Snažím se. Nejvíce sleduji českou a finskou nejvyšší soutěž.

Co je tvými dalšími zálibami mimo florbal?

Tak v zimním čase si rád zahraji hokej, v létě zas volný čas trávím u vody. Jsem totiž vášnivým rybářem.

Co bys popřál na závěr našemu klubu do budoucna?

V současné situaci bych chtěl všem popřát předeším pevné zdraví. Klubu přeji samozřejmě hodně úspěchů, co nejrychlejší návrat na palubovky a především to, aby se stále posouval jako doposud.

Vláďo, děkujeme za to, co pro náš klub děláš. Pevně doufáme, že tě tvoje nadšení neopustí a stále tě budem vídat na palubovkách!

-cer-

Odchovanec Martin Dolejš: Pro účast na juniorském šampionátu dělám maximum

Po svém přesunu do pražské Sparty, v lednu loňského roku, odehrál ještě zbytek sezony v juniorském týmu. Od nové sezony se ale plnohodnotně zařadil do superligového mužské áčka. I díky tomu se zúčastnil již třech soustředění juniorské reprezentace a bojuje o účast na domácím mistrovství světa, které se bude konat na přelomu dubna a května v Brně. Řeč je o klubovém odchovanci Martinu Dolejšovi, který prožívá snový ročník a věří, že jeho sen v podobě účasti na domácím šampionátu se splní. Nejen o tom se Martin rozpovídal v rozhovoru pro klubový web. 

Martine, jak už bylo řečeno, ty ses na startu tohoto ročníku přesunul místo juniorského týmu rovnou do mužského superligového celku Sparty. Jak se tenhle posun vůbec udál?

Můj cíl byl, a ještě pořád je, domácí juniorský šampionát v Brně. Klíčový faktor k tomu, abych se dostal do nominace, je hrát nejvyšší soutěž. Bod zlomu nastal ve chvíli, kdy jsem si tohle uvědomil. Musel jsem začít makat, měl jsem i třináct tréninků týdně. Před začátkem sezóny jsme měli v juniorském týmu Sparty fyzické testy, které jsem vyhrál a na základě toho mě pozvali do A-týmu. Jsem rád, že se mi mojí pozici podařilo obhájit a skvěle jsem zapadl do kabiny áčka. 

I díky tomu, že v pozdějším průběhu sezony bylo umožněno z epidemiologických důvodů hrát pouze Livesport Superligu, je to zřejmě velká výhoda, že? 

Ano, je to obrovské plus. Kdyby se mi na začátku sezóny nepodařilo dostat do A-týmu, tak bych si o svých florbalových snech mohl nechat jen zdát. Tohle beru jako velký zlom pro všechny následující události. 

Sparta Praha má odehráno v letošním ročníku Livesport Superligy již 20 utkání. Momentálně jste na páté pozici. Jak hodnotíš sezonu z týmového i individuálního hlediska? 

Z týmového hlediska jsme asi všichni čekali trochu víc. Trápí nás efektivita hlavně v zápasech s týmy ze spodní části tabulky. Od začátku sezóny jsme ale odvedli slušný kus práce. Myslím, že máme vysokou herní kvalitu a věříme naší hře. Jsem přesvědčen, že se výsledky ještě dostaví. Individuálně se mi na začátku sezóny dařilo víc, dostával jsem hodně prostoru na hřišti, nyní odehraju tak každý druhý zápas. Vzhledem k tomu, jakou máme v týmu konkurenci, je to ale pochopitelné.

V kádru Sparty působí celá řada ať už bývalých či současných reprezentantů. To musí být radost působit s takovým kalibrem hráčů.

Ano, to rozhodně. Máme v týmu kluky, kteří patří k florbalové špičce u nás. Je radost pozorovat jejich hru nebo proti nim hrát na tréninku, to mi dává opravdu hodně. Mám velkou motivaci se jim vyrovnat. Jsem rád, že s nimi můžu působit v jednom týmu.

Odmalička jsi působil na pozici útočníka, v nejvyšší mužské soutěži, ale hraješ na pozici obránce. Jak tahle změna proběhla? 

Když jsem přišel do áčka, útočníků bylo opravdu hodně. Trenér mi řekl, že jestli chci hrát, tak jedině na beku. Já vzadu nikdy předtím nehrál, říkal jsem si, že to zvládnu a šel jsem do toho po hlavě. Pozice zadáka mi sedla, baví mě rozehrávat, hrát hodně na míčku. Užívám si i souboje v rohách hřiště. 

Jak moc je v kabině cítit konkurence, tak širokého kádru, jakým Sparta disponuje? 

Máš pravdu, že konkurence na Spartě je obrovská, ne-li nejvyšší v lize. Nemyslím si ale, že by bylo cítit nějaké napětí mezi námi. Máme skvělou partu a podporujeme se navzájem. V téhle době je důležité mít široký kádr, podle mého to bude naše výhoda ve vyřazovací části. 

Ty jsi absolvoval již několik juniorských reprezentačních soustředění. Jaká je atmosféra před domácím mistrovstvím? 

Na mojí první akci jsem se necítil úplně dobře, abych řekl pravdu, tak moc jsme nefungovali jako tým. Teď jsem ale maximálně spokojen. Naše hra vypadá skvěle, jako tým jsme se také hodně posunuli,  dostavila se vítězná mentalita, každý hráč dokáže převzít zodpovědnost za celý tým. Všichni víme, že šampionát už je za dveřmi.  Těšíme se na to, až budeme moci prodat naší práci za celé dva roky.

Reprezentovat svoji zemi na domácím šampionátu, to by byl asi sen, že? 

To rozhodně. Moc si to přeji, pro účast na juniorském šampionátu dělám maximum. Reprezentovat svoji zemi je velká čest, ale reprezentovat svoji zemi na domácím šampionátu, to je fantastické. Věřím, že se mi podaří dostat se do kádru a budu moci udělat dobré jméno nejen sobě, ale i celému milevskému florbalu. 

Studuješ na střední škole v Táboře, několikrát týdně cestuješ do Prahy kvůli klubovým tréninkům. Jak se ti vše daří skloubit? 

Je to složité.  Mám florbal na prvním místě, a abych řekl pravdu, tak jsem škole v poslední době moc času neobětoval. Ale vzhledem k tomu, že školu máme stále distančně, tak se to docela zvládat dá.

Martine, přibliž nám, jak vypadá tvůj klasický den.

V téhle specifické době vypadá následovně: Vstávám v osm hodin, protáhnu se a projedu si svá kompenzační cvičení. Dopoledne věnuji online výuce. Po studentských povinnostech mě vždy čeká kondiční nebo silový trénink. Večer jedu autobusem na trénink do Prahy a vracím se pozdě večer. 

Je vidět, že toho máš, co se týká florbalu spoustu. Najdeš si čas i na nějaké další koníčky? 

Jak říkáš, díky florbalu a dojíždění tolik času na ostatní koníčky nemám. Když už se ale nějaký najde, tak rád čtu, či chodím na procházky s rodinou. Celkem mě zajímá sportovní psychologie. Dokážu si představit, že bych se jí později věnoval.

Je o tobě známo, že jsi velice cílevědomý. Jaké jsou tedy tvé plány a cíle do budoucna? Kde by ses rád viděl? 

V první řadě se chci neustále zlepšovat a zároveň se florbalem bavit. Aktuální cíl je určitě domácí juniorský šampionát  v Brně. Rád bych se v budoucnu podíval i do mužské reprezentace a zkusil si na nějakou delší dobu zahraniční angažmá. Nejvíce mě láká Švýcarsko. 

Jak je známo, tak celá vaše rodina je florbalová. Florbal je tedy doma asi tématem číslo jedna, nepletu se? 

To se tedy nepleteš. Florbal doma řešíme neustále a jiné už to asi ani nebude. Takhle nám to všem, ale vyhovuje, takže není důvod nic měnit. 

Sleduješ i přes svůj odchod dění v našem klubu nebo již tolik ne? 

V téhle situaci se toho tolik neděje, ale jinak můj mateřský klub sleduju pořád stejně. V Došwihu jsou správní lidé na správných místech a skvěle reagují na tuhle těžkou dobu. Přestože nemůže bohužel nikdo trénovat a hrát zápasy, tak vedení připravuje náhradní program a individuální tréninky svým svěřencům dokonale. Myslím si, že takovou péči jen tak nějaký klub nemá a hráči by si toho měli více vážit. 

Myslíš, si že jsou v klubu ještě nějací další hráči, kteří by se mohli posunout na podobnou úroveň jako ty? 

Určitě ano, zvládnout to může úplně každý. Důležité je chtít růst, trénovat navíc a mít jasný cíl, kterému bude člověk věřit. Důležitá je také podpora rodiny, kterou já měl vždycky stoprocentní. 

Je něco, co bys popřál klubu do budoucna? 

Klubu přeji hlavně trpělivost, aby všichni přečkali tuto nelehkou dobu. Přeji si, abychom všichni mohli konečně hrát zápasy a scházet se na tréninku. A do budoucna, aby všichni v klubu pracovali tak dobře, jako doposud, jelikož se vše v klubu dělá výborně. Neustále se vše posouvá a i jméno Došwihu po celé České republice roste. 

Martine, moc děkujeme za rozhovor a všichni pevně věříme, že tvůj cíl a sen se ti povede splnit. Je čest mít takového odchovance!

-cer-

Talentovaný Matěj Habart: Florbal je u nás v rodině na denním pořádku

Přestože věkově je teprve prvním rokem starší žák, již stabilně naskakuje také do nejvyšší dorostenecké soutěže. Řeč je o třináctiletém Matěji Habartovi, který patří mezi nejtalentovanější členy našeho klubu. Během října se totiž klubový odchovanec zúčastnil kempu talentované mládeže v pražských Kobylisích, kde se předvedl ve velmi dobrém světle a vysloužil si pozvánku i na další kemp, kde se mělo představit třicet nejlepších hráčů v této kategorii v Čechách. Jaké je to trénovat s nejlepšími? Jaké jsou jeho cíle? To všechno nám Matěj zodpověděl v klubovém rozhovoru.

Matěji, ty společně se svým týmem jste prožili povedený start do této sezony. Šest odehraných zápasů, šest vítězství. Se startem sezony zřejmě panovala spokojenost, že?

To určitě jo. Do sezony jsme vstoupili na domácím hřišti v Milevsku. I přes menší počet hráčů jsme se s klukama semkli a zaslouženě všechny tři soupeře přehráli. To si myslím, že nás opravdu nakoplo. Povedené výkony jsme si přenesli i do druhého turnaje a držíme tedy neporazitelnost. Je velká škoda, že pak sezona byla přerušená. Myslím si, že pokud bychom předváděli stejné výkony, tak sérii vítězství ještě držíme pěkně dlouho. Snad se již brzy vrátíme na palubovky a ukážeme soupeřům opět naši sílu.

Stanovili jste si před sezonou nějaký cíl?

Na začátku sezony jsme si stanovili několik cílů. Určitě největší byl postup na MČR, který nám minulý rok ukradl právě koronavirus. Bohužel to vypadá, že se o něj nebudeme moci poprat ani letos.

Na startu ročníku jsi pravidelně nastupoval i v nejvyšší dorostenecké soutěži. V čem je podle tebe největší rozdíl mezi nejvyšší dorosteneckou soutěží a Jihočeskou ligou starších žáků?

Rozdílů je tam opravdu dost. Kdybych měl jmenovat ty nejdůležitější, tak je to asi tvrdost a rychlost.

Od útlého věku vždy nastupuješ i za starší kategorii. V čem ti to nejvíce pomáhá?

Určitě mi to pomáhá a cením si, že mi i trenéři ze starší kategorie věří. Posouvá mě to v rychlosti, v síle a především mám vždy velkou motivaci poměřit síly se staršími a zkušenějšími hráči.

Na palubovce tě můžeme vidět v brankářské výstroji, ale i v pozici hráče v poli. Co ti více sedí?

Cítím se samozřejmě lépe v bráně, to je moje priorita. Odmalička chytám a chci u toho i zůstat. V poli hraju především v kategorii dorostenců, kde je v bráně velmi dobrý a zkušenější kolega Adam Hejný.

Na podzim jsi absolvoval jednodenní kemp talentované mládežě v Praze. Jak ses dostal do hledáčku trenérů?

Pravděpodobně na výběrech našeho kraje, kde se mi podle mého dařilo a trenéři si toho všimli. Ve výběrech jsem byl oba dva roky, takže měli trenéři čas mě poznat.

Jak celý kemp probíhal? Jaké to bylo být najednou mezi smetánkou ve tvé kategorii?

Je to úplně jiný level než krajské výběry. Tréninky jsou zaměřeny na rychlost, pozornost a také sílu. Je to skvělý pocit být mezi nejlepšími.

Trenérům ses zalíbil a tudíž jsi obdržel i pozvánku na další kemp. Je tedy jasné, že ses neztratil.

Jsem moc rád, že jsem trenéry upoutal natolik, že jsem obdržel i další pozvánku. Seznam jmen se opravdu zužoval, takže je to pro mě velké povzbuzení, že jsem se dostal i na další kemp.

Druhý kemp se bohužel kvůli epidemiologické situaci neuskutečnil. To asi velmi mrzí.

Je to obrovská škoda. Přece jen nikdy nevíte, kolik takových zkušeností se ještě naskytne. Byla to pro mě velká zkušenost, moc se mi tam líbilo. Je pro mě velkou motivací se neustále zlepšovat a ještě se na nějaký podobný kemp dostat.

Sezona je již více než tři měsíce přerušena. Jak se udržuješ v této těžké situaci?

Je to opravdu škoda, že je taková situace. Samozřejmě se snažím udržovat, co nejlépe to jde. Nejvíce se věnuji práci na fyzičce a síly. Nejde opomenout ani práce na psychické složce, což je určitě také velmi důležité.

Jedním z tvých trenérů je také tvůj otec. Jaké to je mít ho na střídačce?

Táta je mi velkou oporou a opravdu mě podporuje. Někdy si ze mě samozřejmě i udělá tu srandu, ale to k tomu patří (smích).

Je na tebe otec třeba více přísnější než na ostatní. Jaký je to trenér?

Táta patří k těm trenérům, kteří vše řeší v klidu. Od toho máme jiné trenéry, kteří dokáží zvýšit hlas. Myslím si, že se mnou pracuje stejně jako s ostatními kluky.

V kádru milevských mužů působí v roli brankářské jedničky tvůj bratr Miloš, je to tvůj největší vzor?

Nemám úplně nějaké vzory. Určitě mě brácha inspiruje a beru si od něho nějaké rady, přece jen je zkušenější. Jsem rád, že také chytá a můžeme se navzájem hecovat.

Jak již bylo zmíněno, tvůj táta působí v klubu jako trenér, bratr jako trenér a hráč. O florbal se intenzivně zajímá i tvoje matka. Je tedy florbal u večeře na denní bázi?

Všichni z naší rodiny sledují florbal, je u nás na denním pořádku. Je to super, když můžeme florbalové dění rozebrat.

Jsi typem florbalisty, který se zajímá o florbal, i když nestojí zrovna na palubovce a nebo ho už pak zcela vypouštíš?

Abych řekl pravdu, tak florbal zas až tolik nesleduji. Samozřejmě když je v televizi nějaké dobré utkání, tak se vždy rád podívám. Rád také chodím na zápasy našeho divizního týmu mužů, kde je podporuji.

Pojďme od florbalu. Příští školní rok bude tvůj poslední na základní škole. Máš již nějako představu, kam budou směřovat tvoje budoucí kroky ve vzdělání?

Abych řekl pravdu, tak jsem nad tím tolik ještě nepřemýšlel. Mám ještě čas, snad se mi podaří vybrat školu, která mě bude bavit.

Jaké jsou tvoje další koníčky? Co dělá Matěj Habart, když nemá florbal?

Kromě florbalu také hraji na kytaru. Rád si také zahraji šachy a nebo stolní tenis. Nejde zapomenout ani na počítačové hry, které jsou též mým velkým koníčkem.

Na závěr mi prozraď, máš nějaké florbalové cíle?

Určitě mám nějaké své cíle. Chtěl bych se neustále zlepšovat a v budoucnu se zkusit prosadit i v nějakém špičkovém klubu u nás. Nejbližším mým cílem nebo spíš přáním je, abychom se zas všichni brzy potkali na palubovkách.

Matěji, díky moc za rozhovor a ať se tohle tvoje přání splní!

-cer-

Nepřestáváme makat, individuální tréninky jsou v plném proudu!

Již přes týden probíhají i v našem klubu individuální tréninky. Trenéři jednotlivých kategoriií připravili pro své svěřence a svěřenkyně tréninkové dávky. Ke krátkému rozhovoru jsme si přizvali několik našich hráčů, kteří nám poreferovali o své přípravě.

Adam Černý — Muži A — 19 let

Adame, jak často se věnuješ tréninkům?

Od našeho trenéra Lukáše Dolejše máme na týden připravené vždy tři tréninkové jednotky, které poctivě plním. V týdnu mám vždy jeden den pauzu, jinak se snažím trénovat každý den. Před sezonou jsem měl težké zranění a nemohl jsem s kluky naplno absolvovat letní přípravu takže jsem měl v úvodu sezony manko. Snažím se tedy pilovat svoji kondici, abych byl po restartu ještě lépe  připraven. 

Která cvičení tě nejvíce baví?

Nemám nějaké cvičení v oblibě více nebo méně. Vím, že je vše potřeba, takže se snažím jít do všeho na sto procent a plnit to. 

Trénuješ i mimo individuální tréninky připravené od trenérů?

Jak jsem již říkal, snažím se trénovat takřka celý týden, nevydržel bych celé dny doma. Rád chodím běhat fartlek, při kterém rád poslouchám podcasty ze sportovního světa a pročistím si hlavu. Při domácím cvičení se pak snažím zlepšovat se po silové stránce.

Lukáš Trojáček — Junioři, Muži A — 17 let

Trojdo, kolik času v týdnu věnuješ tréninku?

Snažím se udržovat třikrát týdně individuální tréninky doplněné občasným během a procházkami. Při individuálních trénincích se snažím zaměřit na svoje slabiny, které v normálních trénincích nemůžu docílit a to také i během sezony.

Trénuješ většinou doma nebo venku? Rozbil jsi již něco v domácnosti?

Většinou trénuji doma, kde mám super zázemí, jak na florbal, tak i sílu. Musím říct, že ještě jsem v obýváku jsem nic nerozbil, jelikož mám vlastní prostor na trénink, který se snažím využít maximálně.

Adam Sláma — Starší žáci, Dorostenci — 14 let

Slámič, jak často se věnuješ tréninků?

Domácí přípravě se věnuji každý den, některé dny dvojfázově, některé trojfázově a většinou jeden den v týdnu odpočívám. Hodně rád běhám a rád mám i posilovací cviky, především nohou. Od trenéra Lukáše Dolejše dostáváme individuálné tréninkový plán, který si plním. Navíc od svého kondičního trenéra mám také připravené tréninky zaměřené na rychlost, výbušnost a sílu. Často také využíván stejně jako na jaře klubového projektu Makej i doma.

Trénuješ většinou doma nebo venku? Rozbil jsi již něco v domácnosti?

Společně s rodiči jsme zřídili doma speciální posilovací místnost a provizorní minihřiště ve stodole. Tam piluji techniku, práci s florbalkou a střelbu. Nejraději běhám venku, pokud mi počasí nepřeje, běhám doma na pásu. Šanci k rozbití nějaké věci doma jsem ještě nedostal, protože jakmile ve svém pokoji začnu s výskoky či driblinkem, jsem rodiči vykázán na hřiště do stodoly.

Tadeáš Dušek — Mladší žáci, Starší žáci — 11 let

Tádo, trénuješ častěji venku nebo doma? Kde to máš radši?

Venku je to lepší než doma. Trenéři nám připravili cvičení na hokejku, které si plním doma. Fartlek chodím běhat se svým spoluhráčem venku. Moc mě baví.

Jak se udržuješ v kondici i mimo připravených tréninků od svých trenérů.

Chodím s rodiči na dlouhé procházky, někdy na koloběžce a někdy pěsky. Doufám, že se brzy zase vrátíme do haly a budeme se moci zase potkávat se svými kamarády.

Nepřestáváme trénovat, trénujeme individuálně!

Krásně se nám rozjely tréninky venku. Dodrželi jsme všechny vládní nařízení a ukázali si, že to jde i venku. Bohužel přišlo další nařízení, které nám to opět celé komplikuje. Nemůžeme se scházet už ani v malém kolektivu 5+1. Nicméně jako celý klub jedeme stále dál, nepřestáváme a tréninky nekončí, jen jsme nuceni je přesunout na individuální formu.

Každý hlavní trenér každé kategorii nyní připraví individuální tréninkové jednotky. Individuální tréninky obdrží každý člen/rodič od svého hlavního trenéra vždy na celý týden. Komunikace jednotlivých kategorií se liší, proto buď pozorný a sleduj dění kolem své kategorie a také členskou sekci. Velmi důležité také budou individuální herní dovednosti, které si můžeš pilovat kdekoliv doma podle projektu MAKEJ I DOMA https://www.doswich.cz/makej-i-doma-2/

Vyjádření prezidenta klubu Lukáše Dolejše: „Kluci, holky, rodiče, nevíme, kdy zase budeme moci normálně trénovat a hrát, ale určitě víme, že jsme sportovci, kteří se rádi hýbou a něco pro svoji radost dělají, proto všechny prosím pojďme každý trénovat naplno sám za sebe ať, až se vrátíme na hřiště, je z nás připravený tým, který všem dokáže, že se neflákal a je výborně připravený po všech stránkách!“

Starší žáci bílí si připsali ve Strakonicích všechny tři druhy výsledků!

V neděli 11.10. vyrazil do Strakonic bílý tým straších žáků. Stejně jako jejich modří kolegové odcestovali díky marodce v nízkém počtu hráčů.

V prvním zápase na turnaji kluci poměřili síly s FA České Budějovice. Utkání začalo velmi opatrně. Ani jeden z týmů nepodal v první polovině optimální výkon a poločas nám tak skončil bezbranek. Hned v prvním minutě druhého poločasu šel náš tým do vedení. Hosté ale rychle otočili a vedli. Přelévaná pokračovala i nadále. Po našem vyrovnání přišla chybička a hosté šli opět do vedení tentokráte 2:3. Našim hráčům zbývaly na otočení utkání pouhé dvě minuty. To by ale nebyli Došwiháci, aby nezabojovali. Po dvou rychlých akcích se podařilo utkání převrátit na naši stranu a milevští si tak došli pro první vítězství v letošní sezoně!

Ve druhém střetnutí čekal milevské domácí celek Katovice. Utkání bylo od začátku velmi vyrovnané. Po prvním poločase byl stav vyrovnaný 2:2. Dvě minuty po začátku druhé půle jsme šli do vedení 3:2. Bohužel díky dvěma zbytečným vyloučením šli milevští do oslabení 5 na 3. To se skvělou obětavostí podařilo odbránit. Minutu před koncem ale přišla velká chyba v obraně a soupeř trestal a vyrovnal na konečných 3:3.

V souboji o postup do vyššího výkonnostního koše milevské čekal celek z Netolic. Velmi špatný vstup do utkání znamenal rychlé tři branky v síti Kovářové. I díky bojovnosti Došwiháci náskok postupně stahovali. Po celou dobu utkání si soupeř ale hlídal vedení a dokázal vždy odskočit. I díky chybám v obraně se milevští ke konci zápasu nedokázali dostat do tlaku a naopak inkasovali. Konečný výsledek 5:8 posunul do vyššího koše Netolice.

Sestava: Kovářová – Vachta, Kraus, Řezba, Vála, Vácha, Hrych, Vejdovcová, Krampera

Došwiháci předvedli na turnaji sympatické výkony a obsadili druhé místo!

Starší žáci modří i po druhém turnaji v sezoně stoprocentní!

V sobotu 10.10. vyrazili naši starší žáci modří na svůj druhý turnaj do nedalekých Chotovin. Došwiháci chtěli na tomto turnaji potvrdit skvělý vstup do sezony. Na domácí palubovce totiž v prvním turnaji sezony nepoznali hořkost porážky. Bohužel opět díky několika absencím vyrazili milevští do Chotovin s velmi úzkým kádrem.

Hned v prvním zápase čekal svěřence trenérů Habarta a Trojáčka tvrdý oříšek, narazili totiž na českobudějovické Štíry. Když Došwiháci po pěkných akcích vedli tři minuty před koncem 4:1, vypadalo to na jasné vítězství. Soupeř z krajské metropole ale nesložil zbraně a po dvou rychlých brankách snížil na rozdíl jediného gólu. I přes závěrečný tlak již soupeř vyrovnat nedokázal a Došwiháci si tak připsali první vítěztsví na turnaji.

V druhém zápase na turnaji čekal kluky domácí Tábor. Utkání bylo do začátku v režii našeho týmu. Po krásných kombinačních akcích přidávali jednu akci za druhou. Výsledek se zastavil na konečných 13:4 pro milevské.

V posledním sobotním klání poměřili Došwiháci síly s nováčkem v prvním výkonnostním koši Strakonicemi. Soupeř se prezentoval dobrou hrou a dlouho odolával. Došwiháci po celou dobu utkání vedli, ale soupeř se vždy dokázal přiblížit na rozdíl jediné branky. I přes sympatický výkon soupeře Došwiháci nedopustili Strakonicím žádný bodový zisk a zvítězili 6:4.

Sestavy: Habart – Dolejš, Sláma, Bauška, Kraus, Řezba, Vála, Vácha

Komentář trenéra Michala Trojáčka: Na sobotní turnaj jsme díky marodce odjeli pouze v sedmi hráčích a jedním golmanem. Kluci ukázali, že pokud se táhne za jeden provaz, nezáleží na počtu hráčů. Se všemi týmy jsme si poradili a stále opanujeme první příčku v nejvyšším výkonostním koši. I když soupeři naše náskoky dotahovali, vždy se nám podařilo odskočit a dotáhnout zápasy do vítězného konce. Velice rád chválím týmovou spolupráci na podílení se kluků u vstřelených brankách.

Modrý tým starších žáků tedy nepoznal hořkost porážky ani na druhém turnaji v letošní sezoně a vévodí Jihočeské lize!

Muži A před vynucenou pauzou smetli Rokycany vysoko 14:3!

Poslední utkání před vynucenou pauzou čekalo v sobotu naše muže A. Od šesti hodin večer přivítali v důležitém souboji na domácí palubovce tým Rokycan, který má po čtyřech odehraných kolech na svém kontě stejně jako milevský celek šest bodů.

Do utkání vstoupili lépe domácí, aktivitou si vypracovali několik šancí a odměna přišla v 5. minutě. Špatnou rozehrávku hostující obránce Šůse zachytil Adam Černý a přesnou střelou přes soupeře nedal brankáři šanci.V aktivitě milevští nepolevovali a nadále byli po většinu času aktivnějším celkem. Podruhé ze své sítě hostující brankář Štochl lovil míček v 16. minutě, kdy se po kombinaci Loskota se Staňkem prosadil druhý jmenovaný. Dvoubrankové vedení si Došwiháci odnášeli i do kabin.

Druhá třetina byla pro domácí jako z říše snů. V této části milevští absolutně dominovali a po krásných akcích přidávali jednu branku za druhou. Domácí během druhé periody přidali do soupeřovo svatyně dalších 9 branek, hattricky dokonce zkompletovala dvojice Černý, Loskot. Soupeř naopak korigoval výsledek pouze jednou trefou.

Ve třetí třetině se utkání spíše dohrávalo. Soupeř během poslední části několikrát tvrdě dohrál naše hráče, ke zranění ale nedošlo. Po dalších pěkných akcích přidali další branky domácích Hrůza, opět Loskot a Kolář. Západočeský celek už pouze korigoval zásluhou Fialy a druhé branky Svejkovského výsledek na konečných 14:3.

FBC Došwich Milevsko 14:3 FBC Rokycany (2:0)(9:1)(3:2)

Góly a asistence: 5. Černý, 16. Staněk (Loskot), 21. Černý (Plocha), 21. Loskot, 25. Černý (Stráňka), 27. Kolář (Strouhal), 29. Loskot (Kotrba), 36. Hrůza (Dolejš), 36. Černý (Strouhal), 39. Strouhal (Trojáček), 39. Loskot, 45. Hrůza (Trojáček), 53. Loskot (Kotrba), 55. Kolář (Strouhal) – 26. Svejkovský (Štván), 46. Fiala (Svejkovský), 51. Svejkovský (Kozelka), Střely: 50:43, Vyloučení: 2:3, Využití: 0:0, Rozhodčí: Vladimír Buzický a Dominik Dolejš, Nejlepší hráči: Jan Loskot – Jakub Svejkovský

Sestavy: FBC Došwich Milevsko: Šimák ml. (Šimák st.) – Keyzlar, Trojáček, Stráňka, Plocha, Čáp – Černý, Kolář, Strouhal – Kotrba, Staněk, Loskot – Hrůza, Štván, Dolejš – Bečka

FBC Rokycany: Štochl (21.Nesét) – Štván, Šůs, Titl, Vitouš – Stelzer, Kozelka, Svejkovský, Nový, Mašek, Fiala, Ernest

Hodnocení zápasu od trenéra Jaromíra Hrůzy: V zápase jsme se poměrně rychle ujali vedení, což si myslím, že mělo odraz i v naší hře. Do přestávky jsme přidali ještě druhou branku, nicméně soupeř se snažil hrát velmi úsporně a hrozil především z brejků za podpory jejich tahouna Svejkovského, který našim obráncům dělal dosti problémy a ukazoval své kvality. Ve druhé části jsme chtěli soupeře donutit hrát více aktivně za pomocí zvýšeného pressingu a to hráčům Rokycan dělalo problémy a nám naopak neslo ovoce v podobě třech rychlých golů a odskočení na 5:0. Celá druhá třetina byla z mého pohledu rozhodující, protože jsme v ní byli velmi produktivní a soupeře tím donutili vystřídat golmany. Z našeho pohledu jde o zisk velmi důležitých 3 bodů, které v pozdější fázi sezony budou dle mého o to cennější, protože si myslím, že tento soupeř bude brát body i ostatním výše postaveným týmům. Hráče bych chtěl pochválit za to, jak zápas zvládli, že jsme se nenechali vykolejit a hráli stále svoje. Bylo vidět i ponaučení z předchozích zápasů, za což jsem moc rád a doufám, že se brzy všichni vrátíme mezi mantinely, abychom mohli hrát a navázat na zatím celkem solidní vstup do Divize.

Došwiháci před vynucenou pauzou během pěti zápasů nasbírali 9 bodů a v tabulce DIVIZE – C jsou v tabulce na skvělém 4.místě!

Elévové v nízkém počtu sbírali zkušenosti

V neděli 11.10. vyrazila naše druhá nejmladší kategorie elévové do Českého Krumlova na svůj v nové sezoně první a zároveň na nějakou dobu poslední turnaj.

Elévové poměřili síly s domácím Českým Krumlovem, Pískem a Štíry z Českých Budějovic. Trenéři Jaromír Hrůza a Patrik Plocha na turnaj odcestovali s pouze pěticí statečných. Nemoci a obavy rodičů výrazně oslabily kádr našich mladých nadějí. I přesto se Došwiháci na turnaji prezentovali statečným výkonem a v žádném zápase neztráceli. Bohužel v rozhodujících momentech byl o jednu branku vždy lepší soupeř, což ale nehrálo pro trenéry výraznou roli. Všichni si turnaj společně moc užili a věří, že se spolu zas brzy potkají na dalším turnaji!

Komentář trenéra Jaromíra Hrůzy: I přes komplikace se sestavou jsme se představili v dobrém světle. Ve hře jsme zapojili spoustu prvků, které do hráčů na trénincích dostáváme a to je velmi pozitivní. Že nám tam nenapadalo tolik golů není vůbec podstatné. Musím všechny moc pochválit a pevně věřím, že nase hra bude jen lepší, pokud udržíme nastavené tréninky. Děkuji také rodičům, kteří jsou svým ratolestem oporami, jedou s nimi turnaj a emočně ho společně prožívají.

Muži A za zavřenými dveřmi přivítají Rokycany

Poslední hrací víkend před miniminálně čtrnáctidenní pauzou je před námi. Na domácí palubovce se v rámci 5. kola Divize představí i naši muži A. Do města maškar přijede tým z Rokycan. Úvodní buly sobotního důležitého utkání je na programu v 18:00.

O soupeři

Celek Rokycan obsadil v loňské sezoně až 9. místo se ziskem 24 bodů. V úvodních čtyřech kolech nové sezony nasbíral náš sobotní soupeř 6 bodů za výhry proti Domažlicím a Pacovským Honzíkům, naopak dvě porážky přišly se Strakonicemi a Táborem. Rokycanský celek navázal před novým ročníkem spolupráci s FBC Plzeň, která formou střídavých startů využívá své bývalé juniory v týmu soupeře. Západočeský celek bodově táhne především Jakub Svejkovský, který během čtyř utkání nasbíral skvělých 10 kanadských bodů a drží se v popředí bodování celé soutěže! Za zmínku stojí také pět bodů Jakuba Košaře, čtyři kanadské body dokázal poté nasbírat dlouholetý tahoun Lukáš Bendek, který v loňském ročníku patřil s 50 body mezi nejproduktivnější hráče ligy.

Náš tým

Došwiháci mají po minulém víkendu rozhodně co napravovat. Na nepovedené utkání v Českých Budějovicích chce letošní nováček zapomenout a před pauzou zakončit prvních pět kol vítězstvím. ,,Zápas v Českých Budějovicích je už minulostí, soustředíme se na sobotní utkání, které chceme zvládnout a zakončit start ligy před přestávkou vítězně. Čeká nás těžký soupeř, ale pokud budeme koncentrovaní a disciplinovaní, tak věřím, že utkání zvládneme. “ nechal se před utkáním slyšet útočník Adam Černý.

Předzápasový komentář Lukáše Dolejše: Velmi důležitý zápas se sousedem z tabulky. Po minulém nepovedeném zápase chceme vše napravit. Poslední zápas před nucenou pauzou, která bude minimálně 14dní. Věřím že kluci se semknou a dají do toho vše. Utkání bude zvláštní i v tom, že se bude hrát bez diváků.

V sobotu vyrazí do Chotovin starší žáci. Ti zde narazí postupně na Štíry České Budějovice, domácí Tábor a Strakonice.

V neděli čekají další dva zápasy rezervní tým juniorů. V Českých Budějovicích vyzvou nejprve favorita soutěže z Písku a v odpoledním utkání se střetnou se Strakonicemi.

Bílí tým starší žáků čeká cesta do Strakonic, kde v rámci čtvrtého výkonnostního koše sehrají své zápasy s FA České Budějovicemi, Katovicemi a Netolicemi.

Jako poslední rozehrají svou sezonu elévové, které v neděli zamíří do Českého Krumlova.

Vyjádření klubu ke vzniklé situaci

Tak se nám sezona pěkně rozjela, každý tým už rozehrál svoje mistrovské soutěže. Bohužel se nám vrací situace, kterou už trochu známe z jara. Od pondělí vláda ČR v souvislosti s COVID opatřením přerušuje veškeré sportovní soutěže. Je to velice nemilé, ale pořád je zdraví přednější. Co to pro nás znamená? Ještě do neděle můžeme odehrát svoje zápasy a zatrénovat si v hale. Dnešní tréninky se v tělocvičnách už bohužel ruší. Všechny mistrovské zápasy tedy proběhnout podle předpokladů a věříme, že si je všichni patřičně užijeme. Nikdo nevíme, na jak dlouho budeme muset kvůli pandemii své soutěže odložit.

Plně si uvědomujeme, že minimálně čtrnátctidenní tréninkový výpadek by byl rapidně znát. Proto jsme operativně zamluvili tréninkové prostory venku na malé umělce a tréninkový proces se nepřerušuje díky projektu TRÉNUJEME VENKU. Každou kategorii tedy čekají tréninky venku s maximálním počtem 20 účastníků.

Pevně věříme, že tuto dobu opět přežijeme a že dokážeme všem, jací jsou sportovci díky své trénovanosti vysoce odolní a s každou překážkou se dovedou porvat na jedničku.

DRŽME SE A SPORTUJME